Proč se slaví Velikonoce? Dodržujete velikonoční zvyky?

Víte, kdy začíná Svatý týden nebo proč připadají Velikonoce každý rok na jiný termín? Velikonoce máme obvykle spjaté s tím, že jsou to svátky jara, setkáváme se s přáteli, připravíme si dobré jídlo. Svůj původ ale mají v křesťanské víře a připomínají poslední dny života Ježíše Krista. Pojďme si připomenout tradice, které stále jsou (nebo dříve byly) s těmito dny neodmyslitelně provázány.

Kdy slavíme Velikonoce?

Velikonoce jsou pohyblivým svátkem a jejich datum bývá odvozené od úplňku. Velikonoční neděle totiž připadá vždy na první neděli po jarním úplňku. Přestože dnes si zvláště děti při zmínce Velikonoc vybaví nejprve různé sladkosti, dříve se před Velikonocemi držel čtyřicet dní půst. Ten začínal Popeleční středou a po jeho dobu se dodržovala střídmost v jídle, vynechávala se především konzumace masa.

eggs-4916430_640

Tradiční přípravy na svátky

Dny před Velikonocemi se označují jako Svatý týden. Ten začíná Květnou nedělí, kdy si lidé připomínají příchod Ježíše Krista do Jeruzaléma. V tento den se světily větvičky jívy, které se pak dávaly doma ke křížku nebo svatým obrázkům, někdy se zapichovaly na okraje polí pro ochranu úrody. Následuje Modré pondělí a Šedivé úterý, které je obvykle věnováno přípravám na svátky, hospodyňky v tento den uklízí.

Škaredá středa a Zelený čtvrtek

Na Škaredou středu bývalo zvykem připravovat nehezky vypadající jídla. Na stole se objevovaly především různé placky, trhance. Lidé by se v tuto dobu neměli na svět škaredit, aby jim tento přístup nezůstal i v dalších dnech. Můžete zaslechnout i označení Sazometná nebo Smetná středa, která má připomínat zradu Jidáše. Na Zelený čtvrtek odlétají zvony do Říma, jejich zvuk je v dalších dnech nahrazen řehtačkami. V jídelníčku by měly figurovat zelené pokrmy jako je špenát, hrách, zelí nebo kopřivy.

Ukončení půstu

Půst se drží i na Velký pátek, který je spjatý s trochou magie. Křesťané si připomínají ukřižování Ježíše Krista. Podle některých z pověr v tento den najdeme to, co jsme v minulém roce ztratili. Bílá sobota je posledním dnem půstu. Dříve se v tento den bílila domácnost, pekly se mazance a beránky, pletly pomlázky a malovaly kraslice. Kulatý tvar mazance symbolizuje slunce, uprostřed něj je znamení kříže. Neděle bývá ve znamení veselí, setkávání se s rodinou, konzumace tradičních pokrmů, velikonočních sladkostí a dnes také různých čokoládových dobrůtek.

Zvířátka jako symbol Velikonoc

Ke svátkům také jistě patří vyzdobená domácnost, kde figurují především různé symboly jara a zvířátka. Proč se však nejčastěji s Velikonoci spojuje zajíček? Má být symbolem zmrtvýchvstání a jeho tradice se k nám dostala z Německa. Zároveň se zajíci v tuto dobu dostávají častěji do blízkosti lidí, kde se shání po potravě. Dříve se s Velikonoci pojila také liška, která dětem údajně darovala (nebo také různě poschovávala) upečené preclíky. 

Velikonoční pondělí a koleda

Tyto dny se nám zřejmě při zmínce Velikonoc vybaví jako první. Na Velikonoční pondělí vyráží muži a chlapci na koledu s pomlázkou upletenou z vrbových proutků. Ženy je třeba párkrát šlehnout proutky, což by jim mělo zajistit plodnost, energii, krásu a zdraví. Počet stuh na konci pomlázky by měl označovat množství dívek, které byly takto „omlazené“.

the-practice-of-700241_640_1

Ke koledování neodmyslitelně patří velikonoční říkadla a básničky. Muži od žen na oplátku dostávají malovaná velikonoční vajíčka. Mnohdy se dávají také velikonoční cukrovinky pro menší koledníky. Ti si domů častěji než kraslice přináší různé bonbóny, čokoládové velikonoční  figurky, vajíčka  nebo třeba lízátka. Větší koledníci zase mnohdy ocení skleničku alkoholu. V některých krajích je zvykem, že v úterý ráno mohou naopak ženy polévat muže a chlapce studenou vodou.

Velikonoční čokolády u nás skladem